V souvislosti s letošními vysokými teplotami pravidelně přesahujícími 35°C a faktem, že města mají větší absorbci a akumulaci tepelné energie než okolní příroda, mě opravdu zaráží skutečnost, že člověk jako nejaktivnější tvor v pozemních stavbách nemá potřebu obklopit se přírodou všude, kde je to jen trochu možné.
n
nNemám teď na mysli souvislé zelené plochy typu městských parků, ale spíše vytváření stromořadí či ostrůvků. Opravdu je potřeba vytvářet co největší dlážděné a betonované plochy? Nebyla by ulice vedoucí kolem vašeho obydlí nebo práce či centrem města daleko hezčí a užitnější, kdyby na ní vyrostlo stromořadí poskytující (mimo jiné) v létě příjemný stín?

n

Trocha faktů: „Jeden 25 metrů vysoký buk s korunou o průměru 14 metrů má prostor koruny 2.700 m3 a listovou plochu okolo 1.600 m2. Takový strom vyprodukuje za vegetační období tolik kyslíku, kolik stačí pro 10 lidí na celý rok. Je schopen pohltit jednu tunu prašného spadu za rok a při fotosyntéze zlikviduje stejné množství (stejný počet molekul) CO2 jako vyprodukuje kyslíku. V průměru ochladí prostředí až o 3° C, zvlhčí vzduch odparem vody v objemu až 400 litrů denně (zdroj).

n

Mimo to, stromořadí funguje jako větrolam a tolik potřebná protihluková bariéra. A nesmím zapomenout na psychologickou stránku věci – jak známo pohled do zelené barvy působí proti stresu a snižuje bolesti. A není to právě to, co všichni dnes potřebujeme?

n

Možná by nás větší přítomnost stromů ve městech dokázala na chvíli zastavit v každodenním shonu a uvědomit si, že v životě jsou i jiné hodnoty. Podle mě jsou tato všechna výše uvedná pozitiva pro naši společnost daleko přínosnější než metr a půl dlažby v širokém chodníku nebo náměstí.

n

– choze –

n